Doom

Doom je hrou, která musí být známá každému, kdo ví, že počítač umí dělat i jiné věci, než jen opravovat pravopisné chyby ve Wordu. Pravděpodobně není známější titul v historii elektronické zábavy (no, možná ještě Pac-man). Extrémně chytlavá střílečka, která nabízí hráči možnost vžít se do kůže ultradrsného vojáka, který baží po jediné věci – možnosti likvidovat nejrůznější monstra, která mu zkříží cestu. Zatím tři díly si získaly obrovské množství fanoušků (i když pravdou je, že velkou zásluhu na oblíbenosti tohoto fenoménu mají především první dva tituly, i když ten poslední také není špatný). Dalo se tak čekat, že dříve nebo později někdo přijde s nápadem převést Dooma na filmová plátna.

Všem muselo být ale jasné, že minimálně dvě úskalí tu budou. Tím první je to, že filmové adaptace herních předloh obvykle dostávají od kritiků pořádně zabrat (některé zaslouženě, některé ne), tím druhým je to, že převést tak přímočarou „pařbu“ do divácky skousnutelné podoby není snadný úkol. S první výzvou si Doom neporadil špatně. Ne, snad, že by ho recenzenti příliš chválili, ale někteří z nich upřímně přiznali, že jde o vcelku slušnou zábavu. Co se týče druhého nebezpečí, tak scénáristům Davovi Callahamovi a Wesleymu Strickovi bylo jasné, že tady se nemá cenu pouštět do žádných přehnaných experimentů. Děj se sice točí kolem genetických mutací, teleportace, archeologických výzkumů, ale tyto ingredience jsou tu proto, aby bylo nějak vysvětleno, proč skupina vojáků pobíhá po chodbách a „šije“ do gigantických monster.

Příběh není špatný, ale podobný najdete v každé druhé průměrné sci-fi. A každé druhé průměrné sci-fi z počátku Doom připomíná. Po seznámení s jednotkou vojáků vedených Sargem (The Rock) se desítky minut odehrávají v chodbách základny, kde se začínají dít nestandardní věci. Žádné velké akční scény, žádné dechberoucí přestřelky, ale spíše snaha o navození až hororové atmosféry. Ta někdy vychází na prázdno, jindy se ale daří vyvolat mírné mrazení v zádech a občas se i leknete. Několik scén je zbytečně dlouhých, blouzení po koridorech je příliš natahováno, ale než se začnete opravdu nudit, ze stínu se vyřítí monstrum, které se lascivně zakousne do některého z přítomných zástupců Homo Sapiens Sapiens. S krví a brutalitou se tu nešetří, uši se trhají, ruce sekají, žádné odklonění kamery v případě, když jde do tuhého.

V poslední části se konečně dostává ke slovu rázná akce. Přece jen režisér Andrej Bartkowiak proslul hlavně díky nějak objevným, ale svižným akčňárnám jako je Romeo musí zemřít nebo Od kolébky do hrobu. Soubojů je ale zbytečně málo. První se odehraje mezi jedním z vojáků a monstrem, podruhé změří síly The Rock, který se stane záporným hrdinou a Karl Urban, který se postupem času stává hlavní postavou. A přestože je The Rock známější herec, Karl Urban také nepostrádá své kouzlo a má velké charisma. Pokud doufáte v to, že vaše oči potěší i ladné ženské křivky, pak je tu pro vás Rosamunda Pike, která je známá díky roli v 20-té bondovce, Dnes neumírej.

Přestože, Doom, respektive jeho herní verze, byla natáčena tak, aby jí bez problémů pochopil a přijal i divák, který s její předlouhou nemá zkušenosti, pro fanoušky elektronické podoby je tu pár laskominek. Například se dozví, jak se vzniklo monstrum zvané „Pinky“, ale především se několik minut filmu bude odehrávat v netradičním „1st person módu“. Tedy, dění budete sledovat z pohledu hlavního hrdiny. Má to svá úskalí, ale i své klady. Hlavně se díky tomu budete cítit více vtaženi do děje. A přestože je někdy znát, že tady vypomohli počítačoví mágové, je to ve výsledku zvládnuto mnohem lépe, než by se dalo čekat.

Je škoda, že režisér se snažil většinu filmu budovat mrazivé napětí, když má mnohem více zkušeností s akcí. Jeho snaha je sice občas úspěšná, ale také nepříjemně často „uklouzává“ a nedaří se mu vyvolat tu správnou atmosféru. Mnohem lepší by bylo, kdyby byl celý Doom tak svižný jako finální souboj The Rocka a Karla Urbana, který je největším kladem celého Dooma.

Ať tak nebo tak, Doom je jednou z těch lepších filmových adaptací počítačových her, avšak ve srovnání s jinými sci-fi „neherními“ projekty ztrácí dost ze svého lesku. Přesto klidně prohlásím, že jsem se bavil. A ne špatně.

TIP: Viděli jste i Vy tento film? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!