Černočerná tma - Pitch Black

Sci-fi bez mnoha prvků inovace, ovšem dovedená takřka k dokonalosti. Klasický příběh, kvalitní vizuální efekty, velmi dobrá hudba, zajímavé použití kamery a hlavně perfektní herecké výkony, to je Černočerná tma.

Vyvstává zde ona známá otázka - může být film kvalitní, pokud jen využívá již zaběhnutých pravidel pro daný žánr? Jednoznačná odpověď zní ano. Tvůrci Černočerné tmy využili toho nejlepšího, co nám nabízí žánr sci-fi, přidali pár nových prvků a vznikl opravdu velice dobrá, nebojím se říci vynikající sci-fi, která potěší každého fanouška tohoto žánru, ale také laik se určitě pobaví.

Během letu po odlehlé cestovní trase dojde k nehodě a osobní loď se čtyřiceti (respektive třicetidevíti – kapitán během nehody zemře) pasažéry je nucena nouzově přistát na planetě, kterou zvolí počítač jako nejvhodnější z možností. To ovšem ještě nikdo netuší, co je čeká. Již během přistání většina pasažérů zemře.

Přežije jen malá skupina poněkud nesourodých pasažérů. Pilotka, pár civilistů, stráže a těsně po nehodě se podaří uprchnout převáženému vrahovi Riddickovi. To mi připomíná jednu z inovací, je totiž možné rozdělit hrdiny na kladné – kladné a kladné – zápornější, co si pod tím představit? Jednoduchá odpověď, civilisté jsou kladní – kladní, ale například pilotka se těsně před přistáním pokusila oddělit část lodi s pasažéry, aby se zachránila, Johns (muž, střežící Riddicka) je fetující žoldák a několik vražd na „kontě“ Riddicka mluví samo za sebe. Samozřejmě, že byste mohli namítnout, že to už tu bylo, ale zde jsou charaktery jednotlivých postav skvostně rozvedeny, tak aby Vám každý z nich dostatečně utkvěl v paměti, aniž by působil rušivě. Tedy, abych nastínil příběh. Zdá se, že planeta je osvětlována třemi slunci a tedy, že noc je v nedohlednu. Ale to je velký omyl, za určitou dobu se dostanou slunce do zákrytu s jednou z okolních planet a dochází k zatmění. A právě v tuto dobu vylézají (a také vylétají) krvelačné kreatury a pasou po jídle. Proto není divu, že se přeživší chtějí dostat z planety co nejdříve pryč. Naštěstí najdou opuštěnou vesmírnou loď, ale není funkční. Je nutno přenést energetické články ze ztroskotalé lodi k druhému plavidlu. Ale naneštěstí paprsky slunce zmizí, těsně před tím, než se skupina vydává na cestu. Nastává černočerná tma. Začíná boj o život, každá troška světla znamená chvilku bezpečí. Lidé uvěznění v lodi se musejí, co nejdříve vydat na cestu k raketoplánu. Na palubě plavidla se objevují nezvaní návštěvníci a přibývá mrtvých. Nezbývá než vyrazit do náruče temnoty v níž čekají na svou kořist kruté bestie….

Jak jsem řekl, respektive napsal, klasický příběh, proto jsem se bál faktoru předvídatelnosti. Popravdě zbytečně, ten je naprosto minimální, je sice pravda, že se Vám možné odhadnout, kdo přežije a kdo ne, ale určitě ne stoprocetně. Dočkáte se překvapení, to Vám mohu slíbit.

lt;p>Opravdu mě zaujala propracovanost charakterů, která je doslova vynikající, především Vin Diesel v roli Riddicka, vraha se schopností vidět ve tmě, je naprosto dokonalý. Role tvrdého, ale občas i čestného vraha, ovšem bez zbytečných citových výlevů, ke kterým většinou u takzvaných tvrďáků v mnoha jiných filmech dochází (ano, Riddick, zde projeví trochu emocí, ale jen nezbytně nutnou, aby nenarušila představu o jeho postavě), mu očividně sedla a pokud si k tomu přičteme jeho neuvěřitelné charisma, není mu co vytknout. Naopak, Vin Diesel je skvělý a jsem si jist, že pokud si oblíbíte nějaký charakter, tak to bude Riddick. Není to klasický kladný hrdina, ale i přesto je nejlepší postavou v celém filmu.

 

Co se týče vizuálních efektů, šplhají se nad standard. Netvoři jsou zpracování poměrně dobře, ale naneštěstí nedisponují stejnou výrazností jako například Vetřelci, ale ve srovnání s většinou ostatních bestií z filmových „kolegů“ jsou na vysoké úrovni, rozhodně si není na co stěžovat.

Dalším výrazným kladným rysem Černočerné tmy je atmosféra. Skupina lidí ponořená v temnotě v níž číhají smrtící kreatury a jedinou překážkou v tom, aby si na zástupcích rodu Homo Sapiens Sapiens pochutnali, je pár hořících lahví a několik dalších osvětlujících zařízení působí známým svíravým pocitem, který cítíte v oblasti žaludku, když se skutečně bojíte. Nevědomost a jen tušení, odkud se vynoří smrt, zda ze vzduchu či z neproniknutelné okolní tmy je skvělým prostředkem ke zdvihnutí hladiny adrenalinu.

Pokud jde o hudbu, je vyvážená tak, aby nerušila, ale dokonale podbarvila všudypřítomnou temnotu a strach. Pravděpodobně nejlepší písní je ta, kdy skupina ztroskotanců uniká před létajícími netvory na základnu s opravovaným raketoplánem. Ta je opravdu strhující.

Pokud tedy přehlédneme jen nízkou mírou inovace (což já osobně za chybu nepovažuji, proč nepoužít to, co nás baví a nedovést to k dokonalosti?), není filmu, co vytknout. Černočerná tma je sci-fi na vysoké úrovni. Jestliže jste vyznavači sci-fi, neměli byste si ji nechat ujít a pokud nejste, nevadí, možná se stanete. A jestliže už pro nic, tak vidět Vin Diesela v roli Riddicka stojí za to, věřte, že podává skvělý herecký výkon.

Režie: David Twolny
Hrají: Vin Diesel, Radha Mitchell, Claudia Black, Cole Hauser, Keith David, Lewis Fitz-Gerald

TIP: Viděli jste i Vy tento film? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!