Chcete být vysokoškolákem?

Vladimír Čech si udělal v červnu pauzu a na měsíc opustil Chcete být milionářem?, aby se mohl věnovat moderování hry Chcete být vysokoškolákem?. S nápadem přišli rektoři Univerzity Karlovy, kteří spojili své ultra-chytré, mnoha tumory napadené, mozky dohromady a řekli si, že nebohé uchazeče budou ponižovat modernějším způsobem. Akce se nezúčastnila pouze Právnická fakulta, která se za své evidentně nekalé způsoby nestydí.

Pravidla jsou v podstatě stejná, jak prozradili profesoři s chronicky přihlouplými, rádoby přátelsky vyhlížejícími úsměvy. Celé soutěžení se liší pouze v tom, že žádné rady publika, přátele na telefonu, ba ani nápovědy padesát na padesát nemáte. Otázky jsou koncipovány tak, že správná může být jedna odpověď, dvě, tři, všechny nebo žádná. Člověk jenom žasne, co zákeřného lze vymyslet. A jaká je případná výhra? Ekonomicky nestabilních pět let studia, při čemž ani nemáte jistotu, zda se vám podaří překonat všechna úskalí a ke kýženému titulu opravdu dospět. Chcete být milionářem? je teda rozhodně lepší.

Celé soutěžní klání, jinak rektory honosně nazývané „přijímací řízení“ (uchazeči používají termín „sviňárna“) probíhá v jednom či dvou kolech, záleží na typu fakulty a na sadistických choutkách profesorů. Se soutěžním prostorem se chudáci uchazeči mohou seznámit během tzv. „dnů otevřených dveří,“ kdy školy uklidí běžně používané hliněné tabulky a vytáhnou ze sklepů makety počítačů a rozestaví je po chodbách, aby navodili pocit, že škola je moderní.

Když se uchazeč pro nějakou školu rozhodne, tak musí absolvovat jakési předkolo, které se skládá z vyplnění nesmírně složité variace na křížovku s názvem „přihláška.“ Již zde odpadne mnoho lidí, protože správně projít celým dvojlistem zvládnou jenom mentálně vyšinutí jedinci a úřednici, což jsou vlastně stejní lidé. Dále musí uchazeč zaplatit 500 Kč, mezi lidovými vrstvami koluje pro tento poplatek označení „zlodějina.“ Poté může, za předpokladu, že poštovní „mentálně vyšinutí jedinci/uředníci“ doručí pozvánku a někde ji nezašantročí, nastat samotné „přijímací řízení/sviňárna.“

Vyhrát se snaží poměrně velký počet lidí, ale rektoři vždy chtějí přijmout do svých ústavů pouze žalostné procento studia chtivých lidí, a tak je hra Chcete být vysokoškolákem? nesmírně náročná. Některé Vysoké školy požadují ještě před samotným začátkem soutěže potvrzení o praxi. Nad tímto postupem se pozastavují nejrůznější vědecké kapacity celého světa, protože tu vzniká paradox. Uchazeč se hlásí na vybranou školu, aby potom mohl vykonávat povolání, ke kterému získá ve škole předpoklady. Školy ale chtějí uchazeče, který již povolání vykonává!? Školy tím pádem ztrácejí svou roli a nepřímo dávají najevo, že buď jsou úplně zbytečné a nebo, že je učení pouze fraška sehraná za účelem zisku peněz. Studium je tedy de facto pouze o získání titulu.

Při samotném zápolení je kreativní myšlení a logické uvažování většinou zbytečné, jelikož profesoři stojí pouze o geneticky zmutovanou část populace všeobecně nazývanou „šprti,“ a proto otázky připravují tak, aby se ke správné odpovědi dalo dojít většinou pouze za využití paměti a každému potenciálnímu uchazeči radí jediné- učit, učit a učit. Tento proces ovšem není podle lékařů příliš účinný, protože mozek není schopen informace udržet a má snahu zkreslovat je. Navíc prý dochází k radikální přeměně osobnosti a takový jedinec poté obtížně zapadá do společnosti, poněvadž musí neustále uvolňovat drasticky nabité pojmy ven, aby nedošlo ke kolapsu centrální nervové soustavy.

Výsledky „přijímacího řízení/sviňárny“ nejsou dostupné okamžitě po skončení soutěže, uchazeč musí několik dnů čekat. Někteří rektoři šetří papírem, a proto ani neinformují o pořadí a počtu bodů uchazečů. Těch několik málo vyvolených se může radovat, ale co ostatní? To nikoho nezajímá, školy jsou tu přece pro profesory, jejich příbuzné, šprty a bohaté, po případě sexuálně vstřícné lidi. Jak někoho mohlo napadnout, že tyto instituce vznikli za účelem vzdělávat lidi?

Soutěžní hra Chcete být vysokoškolákem? se bude hrát na některých školních ústavech ještě v srpnu, takže uchazeči mají stále alespoň teoretickou šanci vyhrát. Ostatním zbývá zúčastnit se této hry soukromě, podmínkou je ovšem slušně vypasené bankovní konto. Bohatší jedinci mají také možnost zahrát si takto i na škole státní, ti ostatní musí zkusit přemluvit své rodiče, aby si vzali některého z profesorů a pokud se jim to nepodaří, tak nakoupit prezervativy a obstarat si vítězství v této hře a lá Matahari či Casanova. Jedinci, kterým se tyto praktiky příčí, automaticky propadají do soutěžního klání Chcete být nezaměstnaným?. Vítězů je zde až překvapivě hodně.