VyVolení končí...

Je to tak, po dlouhých třech měsících a několika dnech navrch (114 dní dohromady, pokud se nepletu) skončila reality show VyVolení. Přestože se mnoho lidí dušovalo, že na pořady podobného formátu nekouká, snad proto, aby neklesli ve společenském žebříčku, výsledky sledovanosti svědčí o něčem jiném. Nejen, že Prima připravila atraktivnější pořad než konkurenční Nova, ale také má na kontě několik rekordů ve sledovanosti. Je tedy více než jasné, že reality show jsou pro diváka atraktivní, a že mnoho z těch, kteří se tvářili, že jdou mimo ně, seděli u televize a hltali osudy lidí ve Vile stejně vášnivě jako my.

A proč ne. Někteří tvrdili, že přece nebudou sledovat lidi, kteří jsou uzavřeni v omezeném prostoru. Ale tito jedinci si svůj osud vybrali dobrovolně a byli ochotni obětovat své soukromí a nejhlubší tajemství pro šanci, výhru, a také pro naše pobavení. Bylo se na co dívat. Ani nejlepší scénáristé seriálů by nevymysleli tolik unikátních postav. VyVolení nabídli neuvěřitelnou sestavu odlišných jedinců. S některými jsme se mohli (alespoň zčásti) ztotožnit, jiné jsme nenáviděli, další nás rozesmáli nebo dokonce rozplakali. Dokonce v situaci, kdy se začalo zdá, že nám index zábavy mírně klesá k bodu mrazu, došlo k nucenému opuštění Vily (nebudu zde rozvádět spekulace, které tento moment provázely – lidé a především novináři mají hodně bujnou fantasii) a přesunu na Slovensko ke zdejším VyVoleným. A můj zcela subjektivní názor je, že to show jen a jen prospělo. Kromě toho se ukázalo, že Slováci mají nejen krásné dívky (ach Lenko, kde jsi:), ale také zábavné chlapíky (málokdo mě dokáže rozesmát jako Rocky nebo Tony).

Ovšem, co ti naši? Následující řádky jsou jen mým názorem na jednotlivce, kteří se nám představili, takže se na mě nerozčilujte, pokud nebudu zrovna milý k těm, které máte rádi vy.

První opustila Vilu Hanka. To mi bylo opravdu líto. Regina jí označila za tiché zlo, ale dovolím si tvrdit, že se řádně spletla. Hanka na mě působila jako milá, nekonfliktní a sympatická žena (a to, že je fyzicky přitažlivá mě také zaujalo:), která měla rozhodně dostat mnohem více prostoru k tomu, aby předvedla, co se v ní skrývá.

Honza. Kontroverzní drsňák, který stejně divoce nadává jako brečí. V určitých momentech působil jako vzor tvrdého chlapa, v dalších předvedl své citlivé „já“ při rozpravách o rodině a problémech, které ho provázejí. Jeho rozpravy s Petrem Zvěřinou vešly do dějin a byly hodně nekompromisní (někteří z nás se červenali až za ušima).

Jsme u něj. Petr Zvěřina. „Bubák“. Přesně tak své vystupování označoval. Nepřijel do Prahy na babetě, ale lidi za autem by nechal tahat. A ještě by je k tomu podpálil. Nestačí? Tak co někomu odrazit ledviny, třeba tomu „buzíkovi“. Po té, co vypadl tvrdil, že šlo jen a pouze o roli, ale v některých rozhovorech uvedl, že nikdo ve Vile nemůže delší dobu hrát. Co na to říct…

Věra. Bezesporu přitažlivá žena s bezesporu nepřitažlivým slovníkem. Místo tečky za větou jí sloužilo slovo „vole“. Ráda se připojila k Petrovi během jeho drbání a výhrožování do kamery. Lidi si tím příliš nezískala, ale několik dní před tím než vypadla se ukázalo, že tak špatná není a dokáže měnit názor na lidi.

Saša. Upřímně přiznávám, že nadšený z tohoto chalana nejsem. Mám sebevědomí rád, ale když s ním někdo div neprorazí strop, to už je moc. Ani jeho snaha vetřít se celebritám do přízně mi nepřišla zrovna sympatická. A konečně, co říct k tomu, že některé VyVolené rád kritizuje ještě teď… Nikdo nejsme dokonalý, ani ty Sašo, i když se ti to asi zdá.

Martin byl člověk se smyslem pro humor. Nejlépe pro ten černý. Jako člen úchylácké čtyřky (další členové – Wendy, Regina a Vladko) předvedl, že nuda s ním rozhodně není. Během jeho poměrně krátkého působení ve Vile neprovedl nic, co bychom mohli odsoudit, ale nebyli jsme v ní přítomni 24 hodin denně, takže musíme chápat, že si s některými lidmi nerozuměl a oni si nerozuměli s ním.

Rosťa. Tvrdilo se o něm, že se rád přidává k silným a přitakává jejich názorům. Někdy to tak skutečně vypadalo. Na druhou stranu jde o mladého člověka, který respektuje názory starších a relativně zkušenějších. Kromě toho se mu nedá upřít, že je hodný člověk, který účelně neubližuje lidem a vyhýbá se konfliktům.

Regina. Z jejího image a stylu pohybu by se dalo vytušit, že se živila jako tanečnice. Exhibicionistka každým coulem. Její vidění světa se zúžilo na dobré a zlé. Provokovala, předváděla divoké tance s noži nebo s různými spreji. Časem se však uklidnila, i když nepřestala pronásledovat „zlo“ a špínu.

Wendy. Dovolím si tvrdit, že pokud by se jí podařilo ještě trošku zhubnout, půjde o velmi přitažlivou dívku. Její chování se nese ve znamení příslušnic její věkové skupiny – občasné drbání, přecitlivělost, pocit ublíženosti za každé situace (aféra s balónky se v internetu dlouho probírala). Je však citlivá a milá, což je jí ku prospěchu.

Emil. Jeden z největších bavičů, který se nebál žádných „ptákovin“. Neustále připomínal svou lásku k rodině a nebál se prohlásit, proč do Vily přišel (pro prašule). Velmi dobrý herec, jak nás přesvědčil během fingovaného zešílení. Kromě toho, jediný, kdo se ve Vile oženil.

Monika. Dívka, která si užívala života. Někdy až moc. Skákala z kluka na kluka. To se mnohým nelíbilo. Ovšem šlo jen o hru. Mně osobně tím také nebyla zrovna sympatická, ale ani vysloveně nepříjemná. Znám mnoho holek, které mají s podobným chováním zkušenosti. Mám několik kamarádek, které vyznávají podobný styl života. Mám je rád, ale za přítelkyni bych asi žádnou nechtěl :).

Michal. Nazýván šedou myškou. Mnoho lidí se domnívalo, že je to vynikající taktik. Nelze to potvrdit ani vyvrátit. Jisté je, že měl velmi dobře odhadnuté charaktery většiny VyVolených. Navíc, po příchodu do Vily na Slovensku se začal projevovat mnohem výrazněji než u nás. Někdy až příliš výrazně. To mu moc nepomohlo.

Katka. Naivní princezna. Tak byla často titulována. Něco na tom bude. Ale neberu to jako zápornou vlastnost. Jistě, chybí jí životní zkušenosti a realitu vidí příliš růžově (což se jí může vymstít). Současně však oceňuji to, že je ve svém věku nezkažená a morálně čistá. To se jen tak nevidí a je to škoda. Jemná, milá a citlivá. Tak na mě Katka působila.

Jindřich. „Střevo“. Přesně toto slovo mě napadne, když vidím jeho jméno. Bezprostřední, veselý, trošku praštěný kluk z vesnice, který bere život takový jaký je. Vyhýbá se konfliktům a nepříliš často projevuje svůj názor. Pravděpodobně je pro něj většina věcí příliš nedůležitá, aby mu stála za diskusi. Někdy by mi takový přístup opravdu vyhovoval.

Vladko. Vítěz první řady VyVolených. Hysterický, přecitlivělý muž. Současně také zábavný a zajímavý člověk. Nikdy a nikomu se nebojí říct pravdu do očí a jen máloco ho přesvědčí, že by někdy pravdu mít nemusel. Za svým si prostě stál a hotovo. Je to sice úctyhodné, ale v určitých situacích neuškodí vyslechnout jiné a přijmout i jejich pravdu. Během hádek se z něj stalo „dělo“, které chrlilo jedno slovo za druhým. Potěšující je, že se několikrát za své výstupy omluvil a například Rockymu přiznal, že se v něm mýlil, a že mu ukřivdil. Není to omluva pro jeho chování, ale někteří nezvládají ani toto. Určitě plno lidí s jeho výhrou nesouhlasí, ale podle mého patřil k jedněm z těch, kteří si ji zasloužili.

Dočkáme se také několika střihových pořadů, ale soutěž definitivně skončila. Naneštěstí příběhy VyVolených Slováků sledovat nemůžeme. Jak asi budou pokračovat osudy veselého Luise, rozvážného Tonyho, usměvavé Janky, rozverné Lindy a sympaťáka Rockyho. Pokud vás to zajímá, budete se muset spolehnout na tisk a internet.

Ještě bych určitě zmínil výkon Terezy Pergnerové. Samozřejmě také párkrát „ujela“, avšak obecně bych její výkon hodnotil více než kladně. Její až rodičovské vystupování vůči VyVoleným, bezprostřednost, uvolněnost a lidský přístup mě zaujali více než strojené vtípky a striktně dodržovaný scénář. Její nová životní etapa začala velmi dobře a Terezka se vrátila v plné síle.

Mimochodem, pokud chcete diskutovat na internetu o tomto (ale i jakýchkoliv jiných tématech), pak se řádně obrňte. Někteří (a je jich dost) ještě nepochopili, že diskuse je založena na tom, že se střetávají různé názory. Obvyklé je spíše to, že pokud se váš pohled na věc nepodobá tvrzení člověka se kterým se bavíte, pak vás čeká hodně nemilá sprška nelichotivých slov. Snaha o předložení argumentů je téměř nulová, spíše se nosí to, že pokud se někomu nelíbí to, co říkáte, pak dostanete pěknou „čočku“. Nic si z toho nedělejte, někteří lidé jsou takoví :).

Já jsem se pobavil, a to dobře. VyVolení byli jedním z mála pořadů, které jsem sledoval. A nestydím se za to. Vůbec se nestydím. Jestliže jste se nedívali, tak vás za to nikdo nebude soudit, ale vy byste stejně tak neměli soudit ty, kteří VyVolené sledovali. Je to těžké, ale zkusme být tolerantní.

Pokud vás VyVolení zaujali, další řada poběží už nedlouho po začátku nového roku. Doufám, že i tentokrát bude volba soutěžících povedená a my se znovu dobře pobavíme.