Hed Kandi - Disco Heaven (2007) Předchozí recenze této série klubového disca se nenesla v příliš pozitivním duchu, protože jsem na ní postrádal potřebný šmrnc, který byl pro předešlé typický. Už jsem si říkal zda nejde o začátek konce. Naštěstí došlo k pozitivní změně a tak mi nezbývá než s radostí konstatovat, že průřez nejzajímavějšími tituly loňského roku splnil očekávání. Opět se na mne z obalu usmívá pohledná slečna, jež by byla ozdobou kdejakého večírku. Tentokrát je navíc kompilace podpořena kvalitním výběrem muziky od autorů jako Bob Sinclair, Milk & Sugar, Warren Clarke, Raul Rincon a další, patřící mezi stálice. Všichni mne opakovaně utvrzují v názoru, že disco jako žánr není na odpis i když by se leckdy při poslechu nabídky rádií či televize dal úspěšně tvrdit opak. Ale obecně jakákoliv dominantní nabídka bez rozdílu žánru bývá potvrzením určitého trendu, započatého kdysi v minulosti lidmi, jimž šlo v první řadě o zábavu a až pak řešili finance. Pokud je vůbec kdy řešili. Nebýt jich, pravděpodobně bychom dnes neměli tolik na výběr. V dnešní době jsou peníze leckdy alfou a omegou všeho, takže bývá snadné jim podlehnout a dělat co mají davy rády a logicky hodně vynáší. Aniž by dotyční k výsledkům své činnosti měli jakýkoliv hlubší vztah. Proto si vážím těch, kdož se snaží nabízet i něco navíc než jen momentálně populární věci, jejichž sláva potrvá pár týdnů a pak se na ně zapomene. Nechci tím tvrdit, že výše zmínění autoři nemají občas slabší chvilky (třeba o některých dnešních Sinclairových výtvorech, nesoucích se na vlně popularity songu Love Generation, nemám vysoké mínění), ale pořád zbývá dost materiálu z něhož mám radost. Za všechny jmenuji např. písničky Raise, dále pak remixované Lift Your Voices, Soul Heaven a Let Your Mind Go Free. Typické diskotékovky hodné svého jména jimž posmívat se je projev hlouposti. Mají inspiraci z doby, kdy šlo o respektovaný žánr nikoliv kvůli jeho popularitě, ale obsahem. Potěší najít další následovníky éry filmu Horečka sobotní noci. Musí se za nimi převážně do klubů, kde stále úspěšně přežívá atmosféra disca - takové jaké bylo když jej ještě nezabila jeho masová oblíbenost. Ačkoliv kterému stylu se to kdy nestalo. Stačí kouknout na současnou americkou hip-hopovou scénu a mám ten samý pocit marnosti, když ho srovnám s obdobím před přibližně 17-25 lety. Výstižně to vyjádřil kdysi jistý černoch z USA, když v jednom rozhovoru prohlásil jak pro tamější mladou generaci je tento žánr zejména prostředek ke zbohatnutí a z toho plynoucí zvýšení osobní prestiže. Na začátku článku jsem vyjádřil své uspokojení nad tímto výběrem, protože se jím po odchodu někdejšího šéfa vydavatelství Hed Kandi Marka Doyla, dokázali tvůrci vymanit z jeho stínu a najít svou novou tvář. Mimojiné i kvůli konkurenci podobně laděného labelu Fierce Angel, za nímž stojí právě Doyle. Ačkoliv stále mi přijdou jeho kompilace více líbivější než tato. Postrádám na ní nějakou dominantní hitovku nebo hitovky co by mne hned napoprvé chytly za srdce. Ano, dá se bez nich žít, avšak přeci jen jsou kořením bez něhož nabízený produkt nevyčnívá nad ostatními. Na druhou stranu pořád vzniká spousta nových věcí, takže se určitě brzy dočkám. Seznam skladeb - CD1:
Seznam skladeb - CD2:
Copyright © 2000-2024 teenage.cz. ISSN 1213-9564. Jakékoliv šíření toho článku, nebo jeho částí (zvláště pak na BLOGY) je bez souhlasu autora zakázáno!!! TIP: Slyšeli jste i Vy toto album? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!
|
||||||||||||||||||||||
TV 06:15:24
