Vzhůru do oblak – Up

Už je to nějaký pátek, co propukla mánie kolem počítačově animovaných filmů a všichni máme pořád v čerstvé paměti, jak jsme byli dojati i pobaveni Shrekem, Nemem a dalšími zástupci žánru. Jenže došlo ke klasickému „vydělává to, tak toho točme co nejvíce“ a v posledních měsících se objevoval jeden animák za druhým. A došlo k jedné nepříjemné věci (alespoň u mě) – zájem o tento typ filmů byl rozmělněn v jejich množství a kolísající kvalitě. Prostě už jsem se na animáky tak netěšil.

A i přes bouřlivé reakce (kladného charakteru), které Vzhůru do oblak doprovázely, jsem se onou mánií nenechal pohltil. Udělal jsem, ale chybu, protože Up je opravdu výtečný a musíte ho milovat, protože jestli ne, tak jste prostě divní (bez urážky ).

Je to takový milý roztomilý kouzelný animák, u kterého se zasmějete, ale také skoro uroníte nějakou tu slzu. Je dojemný, vtipný, a pokud bych to měl shrnout, nazval bych to milým pohlazením po divákově duši, jakkoliv to zní sentimentálně.

Námět je sám o sobě docela bizardní. Vypráví o staříkovi Carlovi (Edward Asner), který žije v malém domku obklopen staveništěm. Jako malý toužil se svou ženou Ellie odletět do Jižní Ameriky k obrovským vodopádům. Jenže nedostává se jim peněz a postupně jim přibývají léta. Nakonec Ellie bohužel zemře a z Carla se stane samotářský stařík, který se snaží bojovat proti stavební firmě, která touží po jeho domě. A nehodlá se jen tak vzdát. Bohužel, když jeden z dělníků zničí poštovní schránku, kterou si Carl se svou ženou pomalovali před mnoha lety, dostane jednu pořádnou holí po čumáku. Soud donutil Carla přijmout místo v domově důchodců. Jenže stařík se nehodlá nechat odtáhnout a tak připojí ke svému domu tisíce balónku a se svým baráčkem vzlétne směrem k Jižní Americe.

Jenže si nevšimne, že má nezvané návštěvníka Russella (Jordan Nagai), malého asijského macatého skautíka, který za každou cenu hodlá pomoci seniorovi, aby získal další odznáček. Tato dvojice se vydává směrem k vodopádu. A tam je čeká velké dobrodružství, kterého se účastní mluvící psi, čokoládu milující barevný pták a maniakální dobrodruh.

Děj je občas docela překvapivý, respektive se odvíjí zvláštním způsobem. Ne špatným, ale určitě netradičním. A to je jedině fajn. Není nikterak složitý, ale má připravenou několik nečekaných momentů.

Kromě vynikajících technického zpracování, které je u dílek od Pixaru prostě a jednoduše očekávatelné (některé záběry scenérie jsou úžasné) se může pochlubit film jedním velkým a neoddiskutovatelným kladem a to jsou postavy. Carl je sice bručoun, ale ne přehnaný, ve své podstatě je to vlastně jen velký malý kluk, který touží splnit si celoživotní sen, lépe řečeno společný sen jeho a jeho zesnulé manželky a Russell je neuvěřitelně ukecaný a roztomilý skaut. Oba není vůbec, ale vůbec složité si oblíbit.

O to více si užíváte jejich velké dobrodružství, které je protknuto pár dojemnými a morálními chvilkami, kterých ale není tolik, kolik byste čekali (obávali se). Někdy je Vzhůru do oblak docela smutným filmem (ne kvalitativně, ale obsahově), což je možná je to zbytečně tvrdé, pokud si uvědomím, že film je určen i pro menší diváky.

I přes tento, občas depresivní, opar je Vzhůru do oblak splněným snem pro všechny z nás, kteří jako malí toužili po velké výpravě za dobrodružstvím. Je obrazově i scenáristicky skvěle zvládnutý, hrdinové jsou skvělí a je tu i pozvolna servírované poselství (i když není jasně ohraničeno a každý ho pochopí jinak). Tenhle animák opravdu stojí za to, mohu jen doporučit.

TIP: Viděli jste i Vy tento film? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!